1. Dávejte dítěti najevo svou lásku a pochopení

Nešetřete úsměvem, láskyplnými dotyky a slovy, pochopením. Dejte dítěti jistotu, že jste jeho oporou. Věnujte dítěti dostatek času. Nemějte strach, že tím dítě rozmazlujete. Ale nezapomínejte, že milovat neznamená vlastnit.

2. Stanovte pravidla a mějte vždy poslední slovo

Postupně a nenásilně stanovte pravidla chování svého dítěte a trvejte na jejich dodržování. Není to snadné, dítě s vámi nebude často souhlasit. Čím dříve, tím lépe pro vaše další kroky a pro jeho spokojenost a vyrovnanost. Dítě musí chápat slušné chování, hygienické návyky či poslušnost jako pravidla, o kterých se nediskutuje.

3. Poskytněte dítěti řád

Řád je užitečnou pomůckou při zvládání pravidelných denních aktivit. Dávejte dítě spát vždy ve stejnou hodinu, ušetříte si spoustu diskusí kolem ukládání. Jezte vždy společně u stolu a odpadne vám část problémů spojených s jídlem. Řád úzce souvisí s pravidly, nedodržujte je však za každou cenu. Pokud věci nejdou obvyklou cestou, je třeba improvizovat. Nezapomínejte jít příkladem a sami požadovaný řád svévolně neporušujte.

4. Jdete dítěti příkladem a buďte důslední

Děti potřebují odmalička vzory pro své chování - napodobují jednání svých nejbližších, vědomě i podvědomě. Jestliže chcete trvat na určitých pravidlech, musíte je sami dodržovat. Děti jsou neobyčejně všímavé a nic jim neujde. Vaše požadavky by měly být splnitelné, nikoliv přehnané. Důslednost nemá nic společného s přísností ani pedantstvím.

5. Chvalte, ale ne za každou cenu

Chvála povzbuzuje zdravé sebevědomí dítěte a jeho chuť do další činnosti. Pochvalte dítě vždy, když máte radost z jeho jednání, když se mu něco povede, buďte přirození. Nic se nemá ovšem přehánět. Častým výbuchům přehnané chvály dítě buď nevěří nebo v něm vzbudí pocit výjimečnosti a nadřazenosti. Na druhou stranu nezapomeňte, že činy, které se vám zdají samozřejmé, mohou být u dítěte provázeny velkým úsilím a v takovém případě na chválu nezapomínejte.

6. Šetřete tresty i odměnami

Někdy není snadné najít pro dítě správnou motivaci. Nikdy by však nemělo být poslušné jen ze strachu před trestem ani pod vidinou odměny. Dítě by vás mělo poslechnout, protože ve vás vidí autoritu, protože vám důvěřuje, protože ví, že musí poslouchat. Při správném způsobu výchovy většinou stačí odlišnost tónu hlasu. Trest navíc představuje určitou formu vykoupení, takže potrestané dítě se soustředí na svou křivdu, nikoli na chybu, kterou udělalo. Vhodnější je trestat dítě tak, že se trest jeví jako přirozený důsledek jednání: Rozbil si hračku, nemůžeš si s ní teď hrát! Avšak pomozte dítěti jeho chyby napravit, je-li to možné.

7. Nejednejte pod vlivem emocí, buďte trpěliví

8. Neplýtvejte slovy

Dítěti, které ještě nechápe smysl některých slov, je zbytečné cokoli vysvětlovat. Ale ani u straších dětí nejsou dlouhé litanie vhodným prostředkem k nápravě. Pokud roční dítě dělá něco, s čím nemůžete souhlasit, řekněte zcela jasně a zřetelně NE a od takové činnosti ho ihned odveďte. Někteří rodiče říkají NE poměrně často, ale nechají své dítě v činnosti pokračovat. Slůvko NE pak ztrácí svůj význam. Postupně s věkem dítěte přidávejte stručný důvod. NE, to je špinavé, Ne, to pálí apod.

9. Odpouštějte

Pro dítě je nejdůležitější vědomí, že je mají rodiče rádi takové, jaké je. Musí být proto zcela jasné, že se na dítě zlobíte kvůli jeho prohřešku, nikoli proto, že je zlé. Jakmile je krizová situace vyřešena a dítě projeví lítost, měl by se váš vztah co nejrychleji vrátit do normálních kolejí. Pokud dítě například ubližuje ostatním dětem na pískovišti a nereaguje na vaše Ne, odvedeme dítě pryč a tím přerušíme činnost. Krize je tím uzavřena, není třeba se k ní vracet a stále připomínat dítěti, že bylo zlobivé. A už vůbec se vracet k incidentu odpoledne, až se tatínek vrátí domů.